sobota 18. července 2015

PRÁCE V ANGLII IV. - WORKING (SORT OF)

Blížíme se ke konci ... ale furt je to nějaké dlouhé :)
-------------------------------------------------------

Po tom co jsem se ve čtvrtek zaregistrovala do druhé agentury, volali mi v pátek z té první.
Bylo asi 11:00, ještě jsem spala a zazvonil mi telefon.
"HELLO NATALÍ, THIS IS KAROLINA FROM INDUSTRIA, ARE YOU ALRIGHT?"
Byla jsem tak alright, jak jen člověk může být, když zvedne telefon, po tom co se právě vzbudil.
"We have work for you, starting at 2:30 today, are you available?"
"mmm YES I AM!"










"Do you have your own transport?"
"mmm NO!"
"Słuchaj, mówisz po polsku?"
"no ani moc ne, já jsem z Česka..."
"Świetne , słuchaj jazdy autobusem od biura..od officu....w jednym....(a pokračuje v polštině)...., ok?"














"takže mám být v jednu hodinu u officu?"
"Tak, tak, poprawnie!"
..........

Ok... takže asi jdu pracovat nebo co.
V jednu u officu pro mě znamená tak ve 12 vyjít, sotva jsem vstala, nemám nic na jídlo, nevím čí jsem ani co je za den.
Obratem se sprchuju, chystát si sendviče, beru hájviz a sejfťáky a pár minut po dvanácté vybíhám do města.
Před officem stojím za deset minut jedna a pro jistotu se jdu zeptat na recepci, kam že to jedu a jestli poznám, který autobus je můj.
Je mi sděleno, že řidič má seznam a bude vědět.
(AUTOBUSEM TADY MYSLÍ MINIBUS SE 16 MÍSTY.)

Takže tedy postávám před budovou agentury a vidím, že se tam začíná scházet skupinka dalších lidí v podobně ošklivých botech.
Je tu nějaký Ind, tři černoši, nějaký kluk a přichází Mariosz.
"NATALKA?"
Vedeme podivný rozhovor a já mu rozumím každé druhé slovo ...
Ukazuje mi na mobilu výsledek nějakého volejbalového zápasu mezi Polskem a Bulharskem.
Nevím jak reagovat.....
Ptá se mě odkud jsem.
"WIEM! ZBROJOVKA BRNO!"

Přijíždí "autobus".
Platím řidiči 7 liber a dostávám zpáteční lístek.
Sedám si dozadu na místo pro jednoho.
Autobus je skoro naplněn.
Přichází KAROLINA, která mi ráno volala.
Kontroluje seznam lidí a vyjíždíme.
Zastavujeme ještě na jedné zástávce, prakticky dvě minuty od mého domu,
(proto jsem šla půl hodiny do města....good to know)

Jedeme asi půl hodiny.
Ráda bych podotkla, že netuším kam jedu, jak dlouho tam budu a co tam budu dělat.
Přijiždíme do industriálního parku kde je tak milion fabrik.
Zastavujeme u jedné, kde je obří nápis Primark.
Mariosz vystupuje a s ním asi čtyři další chlapi.
Pokračujeme k VOW budově.

Auto dojede k vrátnici, všichni vystoupí a jdou dovnitř.
Nikoho evidentně nezajímá, že jsem nová a nevím kam jdu, takže se držím s davem a ocitám se ve společenské místnosti.
Sedám si na jednu z volných židlí a rozhlížím se.




Uprostřed místnosti je velký kulečníkový stůl, v rohu televize a před ní křesílka.
Na konci místnosti jsou čtyři obrazovky s xboxem . Na druhém konci jsou automaty na kafe, mikrovlnky a lednice.
Zbytek místnosti tvoří stoly a židle.
Všichni kolem mluví polsky.
Je půl druhé.

Vidím, že Karolina si vytváří provizorní kancelář na jednom z jídelních stolů. Jdu za ní. "HI, I´M NATALIE...."
"NATALIA, YOU WILL START AT 3:30, SIT FOR ME FOR AN HOUR OK?!"


OK...
Sedám si před televizi.
Zrovna běží nejstupidnější pořad na světě.
Je to nějaká vědomostní televizní soutěž, kde se soutěžícímu objeví 5 výroků a on musí rozhodnout jestli jsou pravdivé nebo ne. Na základě toho nějak získává peníze nebo o ně příchází. Komplikuje se to tím, že má jako rádce další tři soutěžící, kteří mu nabízí svou radu za určitou sumu z výhry.




Rozhlížím se.
Všichni se tam evidentně znají.
Každý nově příchozí do místnosti je sborově přivítán a připojuje se ke hře kulečníku,
Ptám se Karolíny jak se dostanu na záchod.
"prosto , w lewo i na końcu korytarza"
MHM TAKŽE ASI NĚKDE VLEVO...
Zas tak složité to není, takže to  nacházím skoro hned, po cestě si však uvědomuju, jak těžce se mi chodí v o číslo větších botách.
Vracím se do společenské místonsti.
Soutěžící se právě musí rozhodnout, zda byla Queen Latifah Egyptskou královnou nebo ne.
Je 3:30 a Karolina se zvedá od stolu.
Máme jít s ní.
U dveří mi říká, že semnou zapomněla sepsat BOZP a jestli jsem prošla školením.
(NO TO SE PTÁ BRZO.)
Hbitě vytahuje papíry z desek a nechává mě podepsat dolní kolonku jinak prázdného formuláře, s tím, že si pak všechno ostatní sama dopíše.

BEZPEČNOST PRÁCE NADEVŠE.
Odcházíme někam po schodech.....



Žádné komentáře:

Okomentovat