Vzhledem k tomu, že mi z Agentury I, nikdo nevolal. Dokopala mě Peťa k tomu jít se zaregistrovat i jinam.
Hned po příjezdu jsem volala do jedné agentury, kde mě odbyli s tím, že jim mám poslat CV na mail a někdo se mi ozve.
Samozřejmě nikdo nevolal.
Když jsme tuhle agenturu míjeli, nedalo nám to a šla jsem se zeptat osobně.
Peťa: "MÁM JÍT S TEBOU DOVNITŘ, NEBO CHCEŠ JÍT SAMA? CO BUDE PŮSOBIT LÍP?"
"TAK TU POČKEJ!"
Na recepci sedí paní a bere jeden hovor za druhým.
Nervózně postávám.
Po pěti minutách konečně telefon přestává zvonit.
Představuju se a říkám, že se chci zaregistrovat.
Paní mě sjíždí pohledem a ptá se na to na co se vás zeptá každá recepční v každé agentuře:
HAVE YOU WORKED WITH US BEFORE?
HAVE YOU WORKED IN A WAREHOUSE BEFORE?
DO YOU HAVE YOUR OWN TRANSPORTATION?
WHAT KIND OF SHIFTS ARE YOU LOOKING FOR?
Vychrlím na ni odpovědi a snažím se ji na stůl vecpat životopis.
Paní zvedá telefón,
"HI, I HAVE NATALÍ HERE LOOKING FOR A JOB...." "OK, THANK YOU..."
Jsem vyzvána k tomu počkat na židličkách vedle.
Peťa za prosklenými dveřmi nechápavě pozoruje jak si sedám do vedlejší místnosti.
Mávám na ni ať jde dovnitř.
Taky na mě mává ale nikam nejde.
Mávám na ni znovu.
Stále stojí za prosklenými dveřmí a nehýbe se.
Jdu za ní.
"POJĎ DOVNITŘ"
"PROČ?"
"MÁM TU POČKAT!"
"JAK POČKAT?"
"NO POČKAT!"
"A NA CO?"
"JÁ NEVÍM!"
"A CO TI ŘEKLI?"
"NIC..."
"COOOO?"
"NO JÁ NEVÍM, PROSTĚ MÁM POČKAT!"
"TO JE DIVNÉ, MĚLI BY TI ŘÍCT, KDY SE MÁŠ PŘIJIT ZAREGISTROVAT...TAKHLE TO NECHODÍ... TO SI JE MUSELA HODNĚ ZAUJMOUT, ŽE TU MÁŠ ROVNOU POČKAT..."
Sedíme a čekáme... nevíme na co...
Po deseti minutách přichází velmi handsome muž.
"NATALÍ BILOUVA?"
yeap, that´s me!
Jdu za ním do místnosti, která vypadá jako výslechová místnost z každého amerického seriálu.
"SO....NATALÍ, WHAT ARE YOU LOOKING FOR? ...OH YOU HAVE YOUR CV... OK LET ME SEE IT FIRST..."
"WOW, YOU DID SOME PRODUCTION RUNNING, THAT´S INTERESTING.... WHAT SET WERE YOU ON?"
Popisuju Četnické Trampoty tak, že by se za ně nemusel stydět ani Spielberg...přidávám srdceryvnou story o tom jak jsem nezvládla zkoušky a proto jsem teď v Anglii...
"OH, I´M SORRY ABOUT THAT...SO WHAT NEXT?"
Snažím se odpovědět, ale jeho monolog pokračuje...
"FIND A JOB, FIND A HUSBAND, HAVE A KIDS, RETIRE...DIE..."
Prohazuju něco o tom, že jsem tak daleko ještě neuvažovala a že je mi jedno co budu dělat.
Domlouvá mi registrační schůzku na zítřek a nakonec dodává:
"YOUR ENGLISH IS REALLY GOOD!"
....................
Na druhý den jsem absolvovala dalších 15 lejster plných formalit a čísel, včetně krátkého testu z počtů a gramotnosti.
Na starost si mě vzal padesátník Martin, který semnou ve výslechové místnosti proběhl formality.
Na úvod pochválí mou angličtinu a ptá se mě, jestli to byla věc kterou jsem se chtěla naučit, než sem přijedu.
Informace o tom, že se anglicky učím od 10 let, ho evidentně vyvádí z míry
Vyplňujeme další lejstra,
Ptá se mě na zdravotní stav, předchozí zkušenosti, co očekávám a jaké jsou mé možnosti.
"OK, SO NO WAREHOUSE EXPERIENCE...HOWEVER INTELLIGENT AND WILL PROBABLY LEARN IT QUICKLY..."
Tohle fakt píše do mojí oficiální karty.
(HOWEVER INTELLIGENT chci mít jednou na náhrobku...)
Vysvětluje mi jak to funguje, přiznává, že je teď mrtvo a čekalo se, že touhle dobou budou mnohem více busy.
Mám být na telefonu a zkusí mi něco najít co nejdříve.
Odcházím a doufám, že už konečně něco vyjde.
Hned po příjezdu jsem volala do jedné agentury, kde mě odbyli s tím, že jim mám poslat CV na mail a někdo se mi ozve.
Samozřejmě nikdo nevolal.
Když jsme tuhle agenturu míjeli, nedalo nám to a šla jsem se zeptat osobně.
Peťa: "MÁM JÍT S TEBOU DOVNITŘ, NEBO CHCEŠ JÍT SAMA? CO BUDE PŮSOBIT LÍP?"
"TAK TU POČKEJ!"
Na recepci sedí paní a bere jeden hovor za druhým.
Nervózně postávám.
Po pěti minutách konečně telefon přestává zvonit.
Představuju se a říkám, že se chci zaregistrovat.
Paní mě sjíždí pohledem a ptá se na to na co se vás zeptá každá recepční v každé agentuře:
HAVE YOU WORKED WITH US BEFORE?
HAVE YOU WORKED IN A WAREHOUSE BEFORE?
DO YOU HAVE YOUR OWN TRANSPORTATION?
WHAT KIND OF SHIFTS ARE YOU LOOKING FOR?
Vychrlím na ni odpovědi a snažím se ji na stůl vecpat životopis.
Paní zvedá telefón,
"HI, I HAVE NATALÍ HERE LOOKING FOR A JOB...." "OK, THANK YOU..."
Jsem vyzvána k tomu počkat na židličkách vedle.
Peťa za prosklenými dveřmi nechápavě pozoruje jak si sedám do vedlejší místnosti.
Mávám na ni ať jde dovnitř.
Taky na mě mává ale nikam nejde.
Mávám na ni znovu.
Stále stojí za prosklenými dveřmí a nehýbe se.
Jdu za ní.
"POJĎ DOVNITŘ"
"PROČ?"
"MÁM TU POČKAT!"
"JAK POČKAT?"
"NO POČKAT!"
"A NA CO?"
"JÁ NEVÍM!"
"A CO TI ŘEKLI?"
"NIC..."
"COOOO?"
"NO JÁ NEVÍM, PROSTĚ MÁM POČKAT!"
"TO JE DIVNÉ, MĚLI BY TI ŘÍCT, KDY SE MÁŠ PŘIJIT ZAREGISTROVAT...TAKHLE TO NECHODÍ... TO SI JE MUSELA HODNĚ ZAUJMOUT, ŽE TU MÁŠ ROVNOU POČKAT..."
Sedíme a čekáme... nevíme na co...
Po deseti minutách přichází velmi handsome muž.
"NATALÍ BILOUVA?"
yeap, that´s me!
Jdu za ním do místnosti, která vypadá jako výslechová místnost z každého amerického seriálu.
"SO....NATALÍ, WHAT ARE YOU LOOKING FOR? ...OH YOU HAVE YOUR CV... OK LET ME SEE IT FIRST..."
"WOW, YOU DID SOME PRODUCTION RUNNING, THAT´S INTERESTING.... WHAT SET WERE YOU ON?"
Popisuju Četnické Trampoty tak, že by se za ně nemusel stydět ani Spielberg...přidávám srdceryvnou story o tom jak jsem nezvládla zkoušky a proto jsem teď v Anglii...
"OH, I´M SORRY ABOUT THAT...SO WHAT NEXT?"
Snažím se odpovědět, ale jeho monolog pokračuje...
"FIND A JOB, FIND A HUSBAND, HAVE A KIDS, RETIRE...DIE..."
Prohazuju něco o tom, že jsem tak daleko ještě neuvažovala a že je mi jedno co budu dělat.
Domlouvá mi registrační schůzku na zítřek a nakonec dodává:
"YOUR ENGLISH IS REALLY GOOD!"
....................
Na druhý den jsem absolvovala dalších 15 lejster plných formalit a čísel, včetně krátkého testu z počtů a gramotnosti.
Na starost si mě vzal padesátník Martin, který semnou ve výslechové místnosti proběhl formality.
Na úvod pochválí mou angličtinu a ptá se mě, jestli to byla věc kterou jsem se chtěla naučit, než sem přijedu.
Informace o tom, že se anglicky učím od 10 let, ho evidentně vyvádí z míry
Vyplňujeme další lejstra,
Ptá se mě na zdravotní stav, předchozí zkušenosti, co očekávám a jaké jsou mé možnosti.
"OK, SO NO WAREHOUSE EXPERIENCE...HOWEVER INTELLIGENT AND WILL PROBABLY LEARN IT QUICKLY..."
Tohle fakt píše do mojí oficiální karty.
(HOWEVER INTELLIGENT chci mít jednou na náhrobku...)
Vysvětluje mi jak to funguje, přiznává, že je teď mrtvo a čekalo se, že touhle dobou budou mnohem více busy.
Mám být na telefonu a zkusí mi něco najít co nejdříve.
Odcházím a doufám, že už konečně něco vyjde.
Žádné komentáře:
Okomentovat