Do Prahy se jezdí spousta cizinců loučit se svobodou. (fun fact)
My jsme se se svobodou neloučily. (bohužel / bohudík)
Po dlouhodobé brigádě na zákaznické lince začnete nad lidstvem lámat hůl. Abychom snížily vlastní bio zátěž, bavily jsme se s Kristou o volných chvílích interakcí s jinými zákaznickými linkami.
Je to asi týden co jsme si daly za úkol najít na slevomatu nejvtipnější voucher. Vyhrál to voucher SKÁČE CELÁ RODINA do JumpParku. Ještě před tím jsme si zašly na formal-casual oběd, takže jsme pak oděny v dress codu a s kufrem před halou s trampolínama vypadaly, jako bychom šly předvádět hrnce nebo nabízet úrazové pojištění.
Vešly jsme do haly. Věkový průměr osazenstva haly byl 9 let, ve vestibulu probíhaly hned dvě narozeninové oslavy. Děvče slavící v levé části, mají ale rodiče asi radši, protože její kamarádky jedly z tácků s poníkem, zatímco párty děti napravo tlačily dort z tácků pod párek.
"CO TADY DĚLÁME TY VOLE?"
"TAK ABYCHOM VYTÁHLY TY HRNCE, NE?"
Byly jsme donuceny podívat se na instruktážní video, díky kterému jsem pochopila, že existuje asi 1000 způsobu jak se na trampolíně zabít.
"TAK DODRŽUJTE PRAVIDLA...MŮŽETE DO ARÉNY!"
Skupina asi dvaceti lidí se nadšeně rozbíhá po areálu. SMĚJEME SE!
Jdeme do nejzadnější části arény, dvě minuty naproti sobě skáčeme a pořád se smějeme. Konstatuju, že mě to tam asi nebaví.
Smějeme se hystericky.
Smějeme se tak moc, že si musím čupnout, protože skákat už nezvládám.
Přibíhá zaměstnankyně parku s píšťalkou a upozorňuje mě, že odpočívat musím mimo trampolínu na lavičce vedle. Směju se ještě víc,
Po 40 minutách jsme splavené a vyčerpané opustily arénu, opět oblečeny jako pojišťovací agentky.
"PROČ JSME SI TO KOUPILY?"
Jinak jsme jedly, pily a smály se lidem se selfie tyčí.
My jsme se se svobodou neloučily. (bohužel / bohudík)
Po dlouhodobé brigádě na zákaznické lince začnete nad lidstvem lámat hůl. Abychom snížily vlastní bio zátěž, bavily jsme se s Kristou o volných chvílích interakcí s jinými zákaznickými linkami.
Je to asi týden co jsme si daly za úkol najít na slevomatu nejvtipnější voucher. Vyhrál to voucher SKÁČE CELÁ RODINA do JumpParku. Ještě před tím jsme si zašly na formal-casual oběd, takže jsme pak oděny v dress codu a s kufrem před halou s trampolínama vypadaly, jako bychom šly předvádět hrnce nebo nabízet úrazové pojištění.
Vešly jsme do haly. Věkový průměr osazenstva haly byl 9 let, ve vestibulu probíhaly hned dvě narozeninové oslavy. Děvče slavící v levé části, mají ale rodiče asi radši, protože její kamarádky jedly z tácků s poníkem, zatímco párty děti napravo tlačily dort z tácků pod párek.
"CO TADY DĚLÁME TY VOLE?"
"TAK ABYCHOM VYTÁHLY TY HRNCE, NE?"
Byly jsme donuceny podívat se na instruktážní video, díky kterému jsem pochopila, že existuje asi 1000 způsobu jak se na trampolíně zabít.
"TAK DODRŽUJTE PRAVIDLA...MŮŽETE DO ARÉNY!"
Skupina asi dvaceti lidí se nadšeně rozbíhá po areálu. SMĚJEME SE!
Jdeme do nejzadnější části arény, dvě minuty naproti sobě skáčeme a pořád se smějeme. Konstatuju, že mě to tam asi nebaví.
Smějeme se hystericky.
Smějeme se tak moc, že si musím čupnout, protože skákat už nezvládám.
Přibíhá zaměstnankyně parku s píšťalkou a upozorňuje mě, že odpočívat musím mimo trampolínu na lavičce vedle. Směju se ještě víc,
Po 40 minutách jsme splavené a vyčerpané opustily arénu, opět oblečeny jako pojišťovací agentky.
"PROČ JSME SI TO KOUPILY?"
Jinak jsme jedly, pily a smály se lidem se selfie tyčí.
Žádné komentáře:
Okomentovat